Kdoule

2.11.2017 

Kdouloň je jeden z nejstarších ovocných stromů. Je znám více než 4000 let a s největší pravděpodobností pochází ze starověké Persie. Název kdoule vzniklo podle starověkého řeckého města Kydon, odkud se toto ovoce dováželo. Kdoule byla symbolem zdraví, lásky a plodnosti. Využívala se v kosmetice a léčitelství - zejména pro ošetření proleženin a proti průjmům a krvácení. Z kdoulí se dělávalo i víno a mošt.

Kdouloň (Cydonia oblonga) je keř nebo menší strom dorůstající výšky až 6 metrů, který má nepravidelné kulovité koruny s tmavě zelenými listy. Plody se nazývají kdoule, které jsou kulovité až podlouhlé malvice žluté barvy s pronikavou vůní, někdy s výrazným žebrováním a s plstnatou slupkou. Kdoule jsou velmi tvrdé a příjemně aromatické, za syrova nepoživatelné. Dužnina je světle žlutá, šťavnatá, jemná, aromatická.

Podoba plodů záleží na konkrétní formě kdouloně. Pod názvem maliformis se skrývá kdouloň s plody podobné jablkům. Mají kulatější tvar a tužší aromatickou dužinu. Kdouloně pyriformis sklidíte kdoule připomínající tvarem hrušku.

Ve středověku se pěstovala pro ozdobu v klášterech, později i v zámeckých zahradách. Plody jako lék používala abatyše Hildegarda z Birgenu, proslavená znalkyně léčivých rostlin. I francouzský matematik a astrolog Nostradamus (1503 – 1566) doporučoval konzum plodů z důvodu péče o dobré prokrvení a zvýšení životní síly. 
U nás je kdouloň nejčastěji pěstována v teplejších oblastech jižní Moravy a středních Čech. Většinou se pěstuje na zahradách a to jak k okrasným účelům, tak i k hospodářskému využití plodů. Dodnes ji nalézáme společně s teplomilnými druhy (meruňky, broskvoně, mandloně, réva vinná).

Kdoule jsou bohaté na vitamín C a skupinu vitamínu B, sacharidy, organické kyseliny, třísloviny a minerální látky, např. zinek, železo, draslík či vápník. Toto ovoce obsahuje i vysoké množství pektinu.

Při zpracování je vždy důležité odstranit všechna semena. Ta mohou způsobit žaludeční potíže, protože obsahují kyanogenní glykosid amygdalin. Pozor též na tuhou, těžko stravitelnou slupku. Tu raději předem vždy oloupejte. Za syrova chutnají kdoule trpce a mohou způsobit i žaludeční potíže, proto je raději konzumujte po tepelné úpravě.

Plody kdoule se nejčastěji krájejí na lupínky a suší. Ze sušených nebo vařených kdoulí se dělají kompoty, želé, rosoly a marmelády. Kdoulovou marmeládu můžete běžně zakoupit ve Španělsku. Kdoule dodávají pokrmům jedinečnou chuť a vůni. Z nakvašené šťávy z kdoulí se vyrábí vynikající kdoulový likér.

 „Kdoulový sýr“ byl kdysi oblíbenou pochoutkou, která neměla se sýrem jako takovým nic společného, jednalo se spíše o pastu. Rozvařené zralé kdoule se smíchaly s cukrem a kyselinou citronovou. K dochucení se používalo kandované ovoce nebo ořechy.

Velice jednoduše si můžeme vyrobit i kdoulový rosol. Na jednu kdouli použijeme jedno jablko a půl hrnku cukru. Ovoce oloupeme a rozvaříme, prolisujeme a vaříme do zrosolovatění. Zajímavou chuť rosolu dodá badyán.

Kdoule se používaly a používají i dnes při snížené funkci žaludku, nebo i při závažnějších potížích, jako jsou záněty a žaludeční vředy.

Je také vhodným přírodním lékem v případě průjmů a střevních katarů. Pomáhá i při bolestech v krku, plody sušené na plátky se dříve žvýkaly pro odstranění zápachu z úst, prospívají celé naší ústní dutině. Vařené kdoule, ve formě kašovitého obkladu, jsou podle Hildegardy skvělým lékem při vnější aplikaci na zklidnění a zahojení zanícených a vředových míst. Pečené nebo vařené kdoule mají silné antirevmatické účinky.

 

Věděli jste, že …

- v minulosti se plody kdouloně využívaly v lidovém léčitelství proti bolestem v krku, při žaludečních potížích, průjmu a zmírňují také kašel.

- kdoule odpuzuje hmyz, proto ji můžete dávat do spíže, do sklepa či na verandu. Z vaší šatní skříni odeženou moli a navíc provoní oblečení svou jedinečnou svěží vůní. 

 

Použitá literatura a zdroje:

http://hobby.idnes.cz/kdoule-netradicni-ovoce-na-zahradu-i-do-kuchyne-flb-/hobby-zahrada.aspx?c=A081114_112105_hobby-zahrada_mot

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kdoulo%C5%88_obecn%C3%A1

http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/jak-pestovat-kdoulon-a-jak-vyuzit-vonave-kdoule/

http://www.lidovky.cz/opomijene-kdoule-zkuste-pet-receptu-z-netradicniho-ovoce-pmq-/dobra-chut.aspx?c=A140225_153354_dobra-chut_ebr

http://sezonka.cz/kdoule/

https://clanky.vareni.cz/kdoule-podivna-ovocna-koule/

www.bioportal.cz/clanek/netradicni-ovoce-jmenem-kdoule/

http://zahradaweb.cz/kdoule-mene-rozsireny-druh-ovoce/

http://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/124142/podzimni-ovoce-zavarujeme-kdoule.html

http://www.vitalia.cz/clanky/netradicni-plody-kdoule-mispule-a-spol/#ixzz4brvoYWva

Stromy a jejich léčivá moc

https://www.bylinky.eu/kdoule-obecna-prospiva-nejen-nasemu-traveni.html

Dr. George D. Pamplona-Roger, z knihy „Encyklopedie léčivých potravin“. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.