Dnešní prase domácí je potomkem prasete divokého. Jako první je začali domestikovat v Asii, a to asi před 12000 lety. V Evropě se začala prasata chovat o hodně později, první zmínky se datují asi před 8000 lety. Prase domácí, jak ho známe v dnešní podobě, se začalo systematicky šlechtit v polovině 18. století v Anglii.
V České republice je vepřové spolu s hovězím nejčastěji používané maso. V zimních měsících se pořádají zabíjačky, kde se kromě masa zužitkují i další části prasete, jako je například krev a střeva. Zabíjačkové speciality jsou jitrnice, jelita, tlačenka či černá zabíjačková polévka (lidově prdelačka).
 |  |  |  |
Vepřové maso se nemusí nechávat odležet, lze jej připravovat čerstvé. Při nákupu je nutné dbát na jeho kvalitu. Kvalitní vepřové maso poznáme podle barvy. Má růžovou až růžově červenou barvu, mělo by být jemně vláknité, připomíná mramor. Nízká jakost se pozná u zvlášť libového a hodně světlého masa. Tyto části vepřového masa by se neměly používat, protože se jedná o maso bledé, měkké, vodnaté, při zahřátí ztrácí hodně tekutiny, a tím maso ztrácí na objemu, scvrkává se a pečením tuhne.
V mase je obsaženo vysoké množství proteinů a důležitých vitamínů skupiny B. Pokud ale musíte sledovat hodnotu purinů a tuků v krvi, omezte vepřové maso jen na části jako je vepřová panenka, kotletka, případně kýta, mají menší obsah tuků. Oproti hovězímu masu je vepřové křehčí, ale hůře stravitelné, a to díky právě vyššímu obsahu tuků.
 |  |  |  |
V dalším dílu se dozvíte něco o vepřové kýtě. Sledujte náš seriál…